Ačkoliv jsou fotokatalyzátory známé už od 80. let, jejich širšímu využití v praxi stále brání různé překážky. Vědci testovali různé typy znečištění a na základě výsledků sestavili přehled, podle kterého je možné vybrat ten správný fotokatalyzátor pro konkrétní znečištěnou vodu. Díky tomu se dá lépe odhadnout, jak účinné bude čištění v reálném provozu.

"Ukázalo se, že fotokatalýza je především vhodná pro nižší koncentrace látek, které mají velký biologický účinek i při nízké koncentraci a které se obtížně odstraňují jinými metodami, což jsou například antibiotika či endokrinní disruptory neboli hormonálně aktivní látky," uvedl Jiří Rathouský z ústavu.

Vědci se při výzkumu zabývali i tím, zda je celý proces bezpečný. Potvrdili, že fotokatalyzátory samy o sobě nejsou toxické. Neuvolňují do vody žádné škodlivé látky a ani látky vznikající při rozkladu škodlivých látek nejsou pro životní prostředí nebezpečné.

V tuto chvíli hledají vědci partnery, kteří by technologii využili v praxi. Jednali už se zástupci jednoho krajského úřadu. Výzkum má přitom velký potenciál hlavně v jižních zemích, kde je více slunečního svitu.

Tým z Centra pro inovace v oblasti nanomateriálů a nanotechnologií už má s praktickým využitím fotokatalýzy zkušenosti. Před několika lety vyvinuli speciální nátěr, který dokáže dlouhodobě čistit vzduch od škodlivin. Účinnost technologie testovali přímo v pražské Legerově ulici, kde denně projedou desetitisíce aut. Měření ukázala, že fotokatalytické fasády mohou z ovzduší odstranit až 50 procent škodlivých oxidů dusíku a ozonu.

Výsledky výzkumu publikovaly vědecké časopisy nakladatelství Elsevier a Americké chemické společnosti (ACS).