"Fotovoltaika je kyberneticky zranitelná," upozornil Jindřich Stuchlý ze společnosti Solar Edge. Riziko podle něj tkví především v tzv. měniči. Drtivá většina těchto zařízení na trhu totiž v současné době postrádá základní kybernetické zabezpečení. "Slouží tak hackerům jako vstupní brána do interních podnikových sítí nebo do systémů úřadů," uvedl Stuchlý.

V této souvislosti připomněl například nedávný hackerský útok na nemocnice v Litvě právě přes monitoring fotovoltaických elektráren. Při výběru technologie měničů proto doporučuje zvolit výrobce z evropského sdružení ESMC.

Na kybernetickou zranitelnost solárů reaguje novela zákona. Ta vychází z evropské směrnice a zavádí nové požadavky v oblasti kyberbezpečnosti na provozovatele fotovoltaických elektráren s s instalovaným výkonem nad 50 kilowattů (kW), dále pro agregátory, provozovatele bateriových úložišť a řadu dalších subjektů v energetickém sektoru.

"Ode dne účinnosti začne regulovaným subjektům běžet lhůta 60 dní pro registraci u NÚKIB. V návaznosti na registraci bude nutné do jednoho roku zavést předepsaná technická a organizační opatření," popsal Luděk Šikola z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti.

Mezi nové podmínky bude patřit zavádění nových interních procesů k vypracování bezpečnostní politiky, hodnocení rizik nebo dalších kybernetických analýz uvnitř firem a úřadů, nové požadavky u spolupráce s dodavateli, hlášení incidentů úřadům nebo provádění bezpečnostních opatření. Šikola upozornil, že nová opatření budou pro řadu subjektů znamenat nárůst administrativy a také nákladů.

Novelu zatím schválila Sněmovna. Zabývat se jí bude ještě senát. Podle Šikoly se očekává, že zákon by mohl být účinný od července letošního roku.