Smlouvu na paroplynovou teplárnu a elektrárnu společnosti uzavřely letos v květnu, jde o investici téměř za 14 miliard korun. Kontrakt se týká projektu, stavby i následného servisu. Teplárna bude vytápět 230.000 domácností v Mělníku, Neratovicích a části Prahy.

"Nové velké řiditelné zdroje energie se v Česku naposledy stavěly v minulé dekádě. V té aktuální se v podstatě jen modernizovaly stávající uhelné provozy, případně ty menší z nich přecházely na nízkoemisní paliva. Mělnický projekt jako dosud největší svého druhu symbolizuje začátek druhé fáze transformace českého teplárenství, v níž přejdou na zemní plyn, biomasu či odpad teplárny velkých měst," uvedl generální ředitel Metrostavu DIZ Karel Volf.

Podle Martina Kafky z Metrostavu DIZ jsou technologie pro teplárenský paroplyn mnohem složitější než pro čistě elektrárenský, jaký je třeba v Počeradech. "Zejména na Mělníku bude strojovna a teplárenství nového zdroje nesmírně složitou soustavou výměníků, regulace a dalších agregátů. Naším úkolem je technicky zajistit, aby teplárna uměla správně reagovat na velké množství provozních stavů podle sezony a aktuálních potřeb odběrů," uvedl Kafka. Dodal, že to umožní provozovateli dosáhnout vysoké flexibility, což je v energetice čím dál cennější vlastnost. Investice přinese také snížení emisí.

Nová paroplynová teplárna bude vybavena třemi plynovými turbínami a jednou parní. Společně budou schopné dodat do sítě elektrický výkon ve výši 266 MWe a až 730 GWh elektřiny a až dva petajouly (PJ) tepla ročně. Na výstavbu i provoz paroplynové teplárny v Mělníku Energotrans využije i evropské dotace, podpora přesáhne sedm miliard korun.

Komplex u Mělníka je jedním z energetických center v ČR. Teplárna Mělník I nyní zahrnuje šest uhelných kotlů s využitím energie pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Fungují zde i dva kogenerační bloky Elektrárny Mělník II. Elektrárna Mělník III s výkonem 500 MWe je odstavená od roku 2021.

Celá soustava se postupně mění, od loňska přibyla fotovoltaická elektrárna. Na přelomu let 2027 a 2028 by mělo zahájit zkušební provoz ZEVO. Postupně zde mohou vzniknout až tři paroplynové bloky o celkovém výkonu téměř 1200 MWe, technologie budou připravené i na spalování vodíku. Chystá se také plynová kotelna, elektrokotle, akumulace tepla či bateriový systém na ukládání elektřiny. Celkové investice v lokalitě by mohly dosáhnout 50 miliard korun.