Cílem nového zákona je podle ministerstva životního prostředí zvyšovat míru soběstačnosti ve vyrobené energii. Vzhledem k očekávanému zvyšování spotřeby elektřiny v průmyslu je podle ministerstva v bezpečnostním zájmu země posílit výrobu na českém území, a to zejména stavbou jaderných a obnovitelných zdrojů.

Návrh zavádí takzvané akcelerační oblasti, kde budou obnovitelné zdroje schvalovány ve zjednodušeném režimu. Předem vymezené podmínky v takzvaných akceleračních zónách mají podle ministerstva životního prostředí snížit administrativní zátěž investorů. Projekty, které budou v souladu s evropskou směrnicí, nebudou podléhat procesu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Jednodušší schvalování se bude týkat nejen samotných zdrojů elektřiny, ale i navazující infrastruktury, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.

Samotné vymezení akceleračních oblastí budou úřadu stanovovat na třech úrovních. Konkrétně půjde o územní plány obcí, dále v zásadách územního rozvoje krajů a na celostátní úrovni územním rozvojovým plánem. Konflikty mezi vznikem akcelerační zóny a rozvojovými plány obcí se nepředpokládají, protože oblasti pro obnovitelné zdroje budou muset vznikat přinejmenším 500 metrů od zastavěného území.

Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím. Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun a to se bude násobit místním koeficientem.

Na plénu by mělo zaznít doprovodné usnesení, v němž by se Senát obrátil na vládu, aby budování větrných elektráren propojila s pokrytím takzvaných bílých míst mobilním signálem. Podle senátora Voseckého existuje řada nepokrytých míst, kde si lidé třeba v případě nouze nemůžou ani zavolat pomoc, a odpovědná místa se jen vymlouvají. Vysílače by se tak staly součástí infrastruktury energetické bezpečnosti. Podle dřívějšího vyjádření senátorky Žákové by to mohlo pomoci i složkám integrovaného záchranného systému.