Plán získávání tepla z nitra Země tvůrci upravili. Místo tří pětikilometrových vrtů budou dva kratší, přibudou mělké vrty a odborníci postaví ještě další zdroje obnovitelné energie. Z oznámení krajského úřadu na webu vyplývá, že stavba významně neovlivní životní prostředí, proto nebude posuzována podle příslušného zákona.

Se zkušebním provozem se podle Tyma zatím nadále počítá v závěru roku 2027. "Teď jsme ve fázi výběru dodavatelů na řadu technologií, dopracovávají se projektové dokumentace. Od podzimu se budou realizovat mělké vrty a během tohoto období bude soutěž na práce na hlubokých vrtech," uvedl Tym.

Letos na jaře vyhloubili odborníci dva průzkumné vrty. "Na základě nich jsme dospěli k závěru, že půjdeme po etapách a celkový počet mělkých vrtů přizpůsobíme situaci," uvedl Tym. Některé budou dodávat energii, další budou sledovat tok, teplotu, vydatnost a směr vody.

Původní záměr upravili tvůrci tak, že snížili počet hlubokých vrtů ze tří na dva. Jejich hloubka bude tři až čtyři kilometry, nikoliv pět. Soustavu doplní mělké vrty od 100 metrů do půl kilometru. Zároveň přibudou ještě další obnovitelné zdroje. Cílem je jímání geotermální energie a využití horninového masivu k sezonní akumulaci tepla v kombinaci s využitím solárních systémů a elektrolytické výroby vodíku.

Projekt SYNERGYS, jehož hlavním cílem je využití geotermální energie, budování podzemních zásobníků tepla, výroba tzv. zeleného vodíku a podobně, Ústecký kraj zařadil mezi strategické projekty v programu spravedlivé transformace. Náklady se odhadují na 1,25 miliardy korun. Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry.