Zprávu o přístupu k pitné vodě mezi roky 2000 a 2024 publikovaly v pondělí Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond OSN (UNICEF). Ačkoliv se podle ní zejména od roku 2015 situace na některých místech zlepšila, 2,1 miliardy lidí zůstává bez přístupu k nezávadné pitné vodě, a to včetně 106 milionů lidí, kteří pijí přímo z neupravených povrchových zdrojů.

Agentury OSN se ve společné zprávě shodují, že cíl všeobecného přístupu k pitné vodě do roku 2030 je čím dál hůře dosažitelný. "Voda, kanalizace a hygiena nejsou privilegia, ale základní lidská práva," uvedl Rüdiger Krech z oddělení životního prostředí a klimatických změn WHO. "Musíme konat daleko rychleji, zejména v případě skupin na okraji společnosti," doplnil.

Od roku 2015 získalo přístup k nezávadné pitné vodě 961 milionů lidí, čímž se světové pokrytí zvýšilo z 68 na 74 procent. Největší zlepšení zaznamenaly agentury OSN ve venkovských oblastech, kde pokrytí bezpečnou pitnou vodou vzrostlo z 50 na 60 procent, v městských oblastech informují o stagnaci na přibližně 80 procentech. Zpráva obsahuje data ze 160 zemí světa, jako nejhorší situaci vyhodnotila v subsaharské Africe a Oceánii.

Ve většině zemí s dostupnými údaji se o sběr vody starají především ženy a dívky, přičemž mnohé z nich v subsaharské Africe a střední a jižní Asii stráví jejím obstaráváním více než 30 minut denně. Zástupkyně UNICEF Cecilia Scharpová uvedla, že nerovnosti spojené s vodou a hygienickými službami jsou nejvíce viditelné u dívek, které kromě břemena shánění vody čelí také dalším překážkám během menstruace.

Zpráva informovala také o nedostatcích v sanitární infrastruktuře a dostupnosti hygienických zařízení. Pro 3,4 miliardy lidí chybí fungující vodohospodářská zařízení a kanalizace a 1,7 miliardy lidí si ve svých domovech nemůže umýt ruce. I v těchto oblastech ale agentury OSN hlásí postupné zlepšování situace.