Spojené státy spolu se svými evropskými spojenci a Izraelem dlouhodobě obviňují Írán, že pod záminkou jaderného programu usiluje o vývoj jaderných zbraní. Írán však tvrdí, že jeho jaderný program má pouze mírové účely.

V říjnu americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy jsou připraveny zahájit rozhovory s Teheránem, jakmile o to bude mít Írán zájem.

Chatíbzádeh dnes podle Reuters řekl, že Washington prostřednictvím třetích zemí Teheránu vysílá protichůdné zprávy ohledně jednání o jaderném programu. "Teherán neusiluje o jaderné bomby a je připraven o tom svět ujistit," řekl Chatíbzádeh.

Mezi oběma stranami přetrvává zásadní rozdíl. Spojené státy chtějí, aby Írán snížil obohacování uranu na nulu, což Teherán odmítá.

Naposledy se vztahy mezi Washingtonem a Teheránem vyostřily letos v polovině června, kdy Izrael podnikl rozsáhlý vojenský úder na íránská jaderná zařízení, včetně cílů poblíž obytných oblastí. Írán odpověděl raketovými a dronovými útoky, které rovněž zasáhly civilní infrastrukturu. Do konfliktu se zapojily i USA, které s Íránem vedly dvanáctidenní válku. Teherán reagoval útokem na americkou základnu Al-Udajd v Kataru. Trump nakonec 24. června vyhlásil příměří. Izrael i USA tvrdí, že cílem útoků bylo zabránit Íránu získat jadernou zbraň.

USA a Írán dosud uskutečnily pět kol rozhovorů o jaderném programu, avšak po červnovém konfliktu se jednání pozastavila, přičemž Chatíbzádeh obvinil Trumpa z podkopávání diplomatických snah.

Během Trumpova prvního mandátu USA odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015 (JCPOA), která počítala s rozsáhlým zmírněním protíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně.

Po vypovězení dohody Trump sankce proti Íránu obnovil a Teherán začal výrazně porušovat limity na obohacování uranu. Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu zvyšuje koncentraci štěpitelného izotopu.