Stát zavedl windfall tax jako opatření na pokrytí výdajů spojených s energetickou krizí. Energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky ji mají odvádět za roky 2023 až 2025. Celkový loňský výnos windfall tax byl 36,7 miliardy korun po 39,1 miliardy korun v roce 2023. Drtivou většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem.

Právě ČEZ tak byl suverénně největším plátcem daně z mimořádných zisků. To se projevovalo i hospodaření firmy, podle analytiků daň patří ke klíčovým faktorům, které podniku snižovaly zisk.

Přesný výhled hospodaření bez windfall tax ale společnost představí až v příštím roce. Podle Nováka se sice projeví absence této mimořádné daně, připomněl ale, že negativní vliv na zisk naopak budou mít klesající ceny elektřiny.

Mimořádná daň se dlouhodobě nelíbila zejména minoritním akcionářům firmy. Kvůli tomu podali i stížnost proti státu k Evropské komisi. Ve stížnosti napadli například vysokou sazbu daně, délku jejího trvání nebo její souběh s dalšími mimořádnými odvody z nadměrných tržeb. Podle akcionářů kroky státu dopadly zejména na ČEZ, což podle spolku vedlo k porušení evropského práva a poškození jejich investic v ČEZ v podobě nižších dividend. Komise ovšem stížnost ve všech bodech zamítla.

Zástupci minoritních akcionářů žádali kvůli dani podání žaloby na stát také po představenstvu společnosti. Vedení energetické skupiny ovšem uvedlo, že na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby takovou žalobu podala. podle ní v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

ČEZ je největší energetická firma v Česku, jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Společnost za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 21,5 miliardy Kč, její čistý zisk tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Provozní zisk (EBITDA) naopak oproti loňsku stoupl o téměř tři procenta na 103,2 miliardy Kč.