"Elektrárna pojede v plném rozsahu nejméně do prosince 2026, nejpozději do března 2027, to znamená, že do té doby tam ti lidé budou," řekla ČTK Maříková. Bližší informace o útlumu provozu a případném snižování počtu zaměstnanců zatím nechtěla upřesňovat, ukončení činnosti je podle ní ještě vzdálené.

Část zaměstnanců by ale mohla převzít společnost Mangan Chvaletice která připravuje u Chvaletic a Trnávky těžbu manganu z odkališť bývalých rudných dolů. "Ideální stav by byl, kdyby se potkalo snížení počtu zaměstnanců v elektrárně s možnostmi nabírat je u nás. Jak elektrárna tak my bychom to považovali za skvělé řešení, ale není jisté, zda to takto vyjde," řekl ČTK ředitel firmy Mangan Chvaletice Jan Votava. S ředitelem chvaletické elektrárny Václavem Matysem je v kontaktu.

Vlastní těžbu a zpracování suroviny chce společnost zahájit na přelomu let 2028 a 2029. Projekt firmy týkající se manganového ložiska se skládá ze dvou částí. V severní oblasti počítá s těžbou suroviny na třech historických odkalištích, která vznikla v minulosti při těžbě pyritu, v jižní oblasti má být umístěn zpracovatelský závod. Obě části od sebe odděluje silnice II/322 a železniční koridor. Závod by měl zaměstnat asi 400 lidí, část v nepřetržitém provozu. Mangan se využívá jako přísada do různých slitin, katalyzátorů a barevných pigmentů. Je strategickou surovinou, asi 90 procent se zatím dováží z Číny.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v plném provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku. Vytápění Chvaletic od letoška zajišťují plynové kotle firmy ČEZ Energo. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. V roce 2022 elektrárna vydělala přes miliardu korun, v roce 2023 skončila se ztrátou 492 milionů korun. Minulý rok prohloubila ztrátu na 1,428 miliardy korun.