Kdyby větrníky v polích směrem na Bezkov stály, poskytl by investor, karlovarská firma Meridian Nová energie, samosprávě jednorázově tři miliony korun a 800.000 korun za každý větrník ročně, tedy 2,4 milionu korun. Výrazně by to zvýšilo roční rozpočet obce necelých devět milionů korun. Odpůrci argumentovali tím, že větrníky dopadnou negativně na turistický ruch, který dává vydělat místním provozovatelům penzionů, obávají se také poklesu cen nemovitostí. Dále se obávají hluku, nicméně podle hlukových studií a zkušeností z obcí, kde větrníky jsou, se tyto obavy spíše nepotvrzují.

Starosta Marek Langer ČTK již dříve řekl, že byla atmosféra v městysi s 250 obyvateli napjatá, i když většina lidí podle něj přistupovala k možné stavbě bez výraznějších emocí. Část obyvatel však patří mezi rozhodné odpůrce. Starosta se v otázce stavby považoval za spíše neutrálního.

Podle Komory obnovitelných zdrojů energie je počet referend týkajících se větrných elektráren letos v Česku rekordní. V 18 obcích lidé rozhodovali při podzimních sněmovních volbách, další hlasování navazovalo. "V dlouhodobém horizontu platí, že téměř polovina referend dopadá ve prospěch větrných elektráren. Častěji získávají větrníky podporu v obcích, kde už je lidé mají za humny, mají s nimi zkušenosti," uvedl předseda sdružení Štěpán Chalupa.

V Jihomoravském kraji stojí sedm větrných elektráren, všechny na Znojemsku. Pět z nich vyrábí elektřinu od roku 2005 v Břežanech, další stojí v Banticích a Tulešicích. Za posledních 16 let v kraji nepřibyl jediný nový projekt, uvedla komora.