Liberecká teplárna patří do skupiny Enetiqa (dříve MVV Energie CZ), která drží 76,04 procenta akcií, zbylých 23,96 procenta patří městu Liberci. Ve stotisícovém městě zásobuje teplem a teplou vodou přes 13.000 domácností, desítku průmyslových areálů a téměř 130 dalších organizací. Většinu tepla získává teplárna ze sousední spalovny odpadů Termizo, minoritně využívá k výrobě tepla plyn.

Teplárna letos dokončila po sedmi letech modernizaci rozvodů rozdělenou do tří etap. Na 32 kilometrech primární sítě nahradila staré parovody úspornějšími horkovody a zároveň modernizovala výměníkové stanice včetně centrální v areálu teplárny. Šlo o investici za 1,6 miliardy korun, zhruba 600 milionů pokryly získané dotace. Podle předsedy představenstva Jana Sedláčka se díky tomu množství vypouštěných emisí CO2 podařilo snížit zhruba o 30.000 až 40.000 tun.

V první etapě projektu GreenNet, který se uskutečnil v letech 2018 až 2020, vyměnila teplárna za 300 milionů korun 12 kilometrů rozvodů na větvi do Pavlovic a Ruprechtic. Druhou a třetí etapu za 1,3 miliardy korun dělala loni a letos. Při ní vyměnila 20 kilometrů rozvodů na dvou větvích, kdy jedna zásobuje teplem sídliště Broumovská, Králův Háj, Kunratická a Bída a druhá větev Hanychov, Vesec, Doubí, Rochlice, Zelené Údolí a Vratislavice nad Nisou. Díky výměně bude rozvodná síť teplárny výrazně úspornější.

S modernizací rozvodů zmizely zastaralé parovody, které hyzdily některé lokality Liberce, horkovody jsou zakopané v zemi. Potrubí tak už není třeba v korytě Lužické Nisy a s ním mohla teplárna odstranit i nevzhledné potrubní přemostění z některých dopravních tepen města. Nejvýznamnější bylo na křižovatce ulic Dr. Milady Horákové a Melantrichovy a také v Košické. Podle Sedláčka bude teplárna v nejbližších letech pokračovat ještě v modernizaci sekundárních rozvodů.