Zákon Spolkový sněm schválil hlasy vládních stran, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), k nimž se přidala také opoziční Alternativa pro Německo (AfD). Do německého práva jím převedli směrnici EU. Návrh připravila už předchozí vláda kancléře Olafa Scholze. Zákon předepisuje přísnější pravidla pro ochranu svých zařízení například energetickým podnikům či vodárnám. Zavádí také povinnost hlásit bezpečnostní incidenty.

Ochrana kritické infrastruktury získala jako téma nový náboj po nedávných útocích na elektrickou rozvodnou síť v Berlíně. Na začátku roku zaútočili žháři na kabelový most přes Teltowský kanál na jihozápadě Berlína.

Požár způsobil v německém hlavním městě nejdelší výpadek elektřiny v poválečné historii. Postihl městskou část Steglitz-Zehlendorf, a to v době, kdy sněžilo a panovaly teploty pod nulou. Podle úřadů se ocitlo bez elektřiny a tepla 45.000 domácností a 2200 firem; dodávky se plně podařilo obnovit po čtyřech dnech. Podle berlínského primátora Kaie Wegnera byl útok zjevně dílem levicových extremistů, čin označil za teroristický.

K útoku se přihlásila krajně levicová aktivistická skupina, která si říká Vulkangruppe. Cílem akce byla podle jejího prohlášení ekonomika založená na fosilních palivech. Skupina tvrdila, že se zaměřila na nejbohatší část města. Na jihozápadě Berlína jsou skutečně velké vilové čtvrti, výpadek proudu ale postihl lidi bez rozdílu příjmů. Německo tento týden vypsalo odměnu milion eur (24,2 milionu Kč) za informace vedoucí k dopadení pachatelů.

Už loni v září se skupina Vulkangruppe přihlásila ke žhářskému útoku, který na 60 hodin připravil o elektřinu 50.000 lidí na jihovýchodě Berlína. Předloni v březnu se přihlásila k podobnému útoku namířenému proti závodu automobilky Tesla u Berlína. V reakci na tyto žhářské útoky se do už hotového zákona na poslední chvíli dostal odstavec, ve kterém poslanci vyzývají vládu, aby prověřila veřejně dostupné informace o kritické infrastruktuře a případně je smazala, pokud uzná za vhodné.