"Už dneska nás ten hluk trápí, hlavně v noci nás to obtěžuje," řekl jeden z místních. "Když nechám otevřená okna, mám pocit, že mi jezdí tatrovka po zahradě. Když okna zavřu, tak mi doslova duní celý barák, děti nemůžou spát. Měřila jsem si hluk s pomocí aplikace, kolem jedenácté v noci mi to ukázalo 65 decibelů (dB)," postěžovala si mladá žena, která bydlí k větrnému parku nejblíž. Noční hygienický limit doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací je přitom 40 dB.

Ve Višňové stojí sedm větrných elektráren o celkovém výkonu 14,35 MW, šest postavili v roce 2012, o dva roky později sedmou. Od roku 2015 provozuje větrný park společnost VP Andělka. Osmá elektrárna má stát nejdál, zhruba 1300 metrů od nejbližších domů. Přestože bude vyšší, měla by být z většiny pohledů srovnatelná s dosavadními elektrárnami, bude totiž za kopcem. Obyvatelé by také neměli být hlukem z ní dotčeni, slibuje investor. Lidé tomu ale nevěří, navrhovali proto kontinuální měření hluku.

Současné elektrárny mají tubus vysoký 100 metrů s průměrem rotoru 92,5 metru a každá o výkonu 2,05 MW. Osmá elektrárna bude mít podle Luboše Voráčka ze společnosti VP Andělka výšku tubusu 166 metrů a průměr rotoru 162 metrů s instalovaným výkonem 6,2 MW. Stometrové už se nevyrábějí. "Ročně by měla dodat do sítě 16 až 18 gigawathodin elektrické energie, což může pokrýt spotřebu až 5000 domácností," doplnil. Elektrárnu je podle něj možné připojit na stávající vedení, postavit by ji chtěli do čtyř let.

Firma nabízí Višňové milion korun při podpisu plánovací smlouvy a dalších 1,75 milionu korun ročně po dobu provozu osmé elektrárny. Z toho 850.000 korun ročně je určeno jako příspěvek na energie pro obyvatele Andělky, což je součást Višňové. Bude rozdělen mezi obyvatele, kteří tam mají trvalé bydliště, i chataře. Na prezentaci záměru dnes dorazily desítky lidí, k záměru plánuje obecní úřad anketu, v níž bude zjišťovat, jakou podporu projekt má. Poslední slovo ale bude mít podle starosty Michala Scheidla (Devítka) zastupitelstvo.

Liberecký kraj má s větrnou energetikou víc než dvacetiletou zkušenost. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem připojené do sítě v roce 2003. Kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v sedmi lokalitách stojí 31 větrných věží v okolí Hrádku nad Nisou a ve Frýdlantském výběžku. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem 49 megawattů dodala loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) do sítě přes 109 gigawatthodin elektrické energie.

Zatím největší je v kraji větrný park firmy JRD Group v Hrádku nad Nisou s 13 větrnými elektrárnami s instalovaným výkonem přes 26 MW. V oblasti Dolní Řasnice a Krásného Lesa na Liberecku plánuje stavbu sedmi elektráren společnost W.E.B Větrná energie. Stavbu další elektrárny zvažují v Jindřichovicích pod Smrkem, stavbu jedné elektrárny zamýšlí také firma Beneš Energo v Košťálově na Semilsku. Největším projektem je větrný park, který v bývalém vojenském prostoru Ralsko chystá skupina ČEZ. Postavit tam chce 16 věží o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW).