Arakčí v pátečním telefonickém rozhovoru s Kjódó řekl, že Teherán zahájil jednání s Tokiem ohledně možného otevření průlivu. "Írán je samozřejmě připraven podpořit proplutí Hormuzským průlivem těm lodím, které směřují do Japonska, pokud o jeho znovuotevření Japonsko požádá," uvedl ministr. Japonská ministerstva zahraničí a obchodu ani kancelář premiérky se k tomu dosud nevyjádřily.

Tokio má s Teheránem podle Arakčího, někdejšího velvyslance v Japonsku, přátelské vztahy, které by mohly sehrát roli při ukončení toho, co nazval neospravedlnitelnou a nelegální invazí do jeho země.

Vysoký představitel japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) dnes podle Kjódó uvedl, že japonská premiérka Sanae Takaičiová by kvůli možnému povolení plavby průlivem měla zvážit jednání s Íránem na nejvyšší úrovni. "Japonsko má dlouhou historii budování vztahů s Íránem a existuje role, kterou může sehrát pouze Japonsko," řekl exministr pro ekonomickou bezpečnost Takajuki Kobajaši.

Japonský expremiér Šinzó Abe navštívil Írán v roce 2019. Tato cesta byla součástí jeho snahy působit jako prostředník v době vyhroceného napětí mezi USA a Íránem spojeného s jadernou dohodou za prvního funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Trump se ve čtvrtek ve Washingtonu setkal s Takaičiovou a vyzval ji, aby "zintenzivnila" své úsilí o vyslání válečných lodí na pomoc s otevřením průlivu. Kvůli tomu také tlačil na své evropské spojence z NATO, kteří to většinou odmítli, a Trump pak řekl, že ničí pomoc nepotřebuje a že spojenci jsou zbabělci.

Takaičiová po jednání řekla, že Trumpa informovala o tom, jakou podporu může její země v průlivu podle svých zákonů poskytnout a jakou ne. Japonsko v krocích omezuje poválečná pacifistická ústava, bezpečnostní zákon z roku 2015 mu ale umožňuje použít sílu v zahraničí, pokud útok, včetně napadení blízkého bezpečnostního partnera, ohrožuje přežití Japonska a není k dispozici žádné jiné řešení.

V reakci na izraelsko-americké údery, které vůči Íránu zahájily 28. února, Teherán ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, který je významnou trasou pro vývoz ropy a plynu. Přes průliv bylo před zahájením války převáženo 20 procent veškeré ropy obchodované na světovém trhu. Íránský režim kombinací několika útoků a opakovaného varování plavidlům, že o bezpečném proplutí průlivem rozhodují jeho ozbrojené složky, pohyb obchodních lodí a tankerů výrazně omezil.