Ve středu devět evropských států v souvislosti s tankerem adresovalo Evropské komisi dopis, ve kterém vyjádřily své obavy z hrozící ekologické katastrofy a vyzvaly ji k přijetí dostatečných opatření. Mezi státy, které se na unijní exekutivu obrátily, patří například Itálie, Španělsko nebo Francie.

Podle Ruska měla loď na palubě kromě LNG také asi 700 tun lodního paliva. Podle italských úřadů neexistují žádné důkazy o tom, že by palivo z tankeru vytékalo do moře. "V této fázi nemáme informace o tom, že by palivo začalo unikat," řekl novinářům šéf tiskového oddělení civilní ochrany Pierfrancesco Demilito.

Podle něj není možné zjistit přesné množství zkapalněného plynu, které loď převážela. Podotkl však, že představuje potenciální nebezpečí kvůli riziku výbuchu. Podle libyjských úřadů hmotnost přepravovaného LNG činila 62 000 tun.

Tým, který se snaží o odtažení lodi, je podle AFP nyní na Maltě. Demilito naznačil, že odtáhnout tanker nebude snadné. "Loď je stále nad hladinou, ale její odtažení je složitá operace," vysvětlil člen italské civilní ochrany. Podle něj má loď v trupu velkou trhlinu a není příliš stabilní. Nevykazuje však známky toho, že by se měla potopit.

Tanker, jehož třicetičlenná posádka jej po útoku opustila, čelil sankcím Spojených států a Evropské unie. Loď je totiž podezřelá z toho, že je součástí takzvané ruské stínové flotily.

Od listopadu loňského roku se začaly objevovat informace o útocích bezposádkových plavidel nebo letounů na nákladní lodě v Černém a Středozemním moři, hlavně na tankery přepravující ruskou ropu. Útoky byly spojovány s Ukrajinou, k některým z nich se přihlásila ukrajinská tajná služba SBU, která hovořila o úderech na tankery ruské stínové flotily. Tak bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází západní sankce.