Zdražování energií se dotkne nejvíce výrobců, kteří jsou závislí na plynu. "Kdo je na zemním plynu, tak v téhle chvíli se mu zvyšuje cena vlastně o 100 procent proti tomu, co bylo před měsícem. Elektřina víceméně se zvedá o zhruba 15 procent na trhu," uvedl Borýsek. Největší dopad je ale patrný u dopravních nákladů, kde výrazně zdražuje nafta. "Už všichni dopravci, ale i firmy avizují od 1. dubna zvýšení dopravních nákladů. Tam platíte samozřejmě za surovinu, musíte ji do fabriky dostat, a pak musíte dostat ten produkt k zákazníkům. A ty dopravní výkony, jak to vypadá, půjdou nahoru někde mezi pěti až 15 procenty," řekl Borýsek.

Větším problémem podle něj možná bude nedostatek některých materiálů. "V této chvíli už víme, že nejsou dostupné materiály, u nichž výroba probíhá na bázi ropných produktů. Což je třeba živice. Za tři týdny o 100 procent nárůst ceny a avízo, že vůbec nebude," poznamenal. Další dopady jsou patrné u veškerých plastů, což se promítá opět do všeho. "Plasty jsou v oknech, dveřích, trubky jsou dnes z velké části plastové," vyjmenoval.

Ropná krize se podle něj projeví také v izolantech, polystyrenech a dalších izolačních materiálech, které se také vyrábějí z ropných produktů. Zdražuje ale i beton o zhruba deset procent, zdicí materiály o pět procent, rychle rostou ceny rovněž u hutních výrobků. Stejně tak geotextilie, geomříže, kde během týdne stoupla cena zhruba o pět procent, vyplývá z údajů SPS.

U tepelných izolací už podle Borýska situace na trhu dospěla tak daleko, že výrobci přestávají přijímat další objednávky. Hrozí tam nedostatek například polystyrenu a dalších stavebních izolačních materiálů. Podobné je to i s hydroizolací, která už zdražila asi o 15 procent a předpokládá se, že cena dál poroste.

Podle Borýska, který je i předsedou představenstva SUAS GROUP a zastupuje ve svazu i společnost Liapor, jsou tyto údaje relevantní k dnešnímu dni. Je však pravděpodobné, že se kvůli nestabilnímu trhu a nejistotě vývoje války na Blízkém východě budou ceny i nadále zvyšovat a výroba omezovat.

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února začaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl mimo jiné k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Členské země Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se 11. března kvůli prudkému růstu globálních cen ropy dohodly na uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob, což představovalo asi 20 procent celkových zásob. IEA nyní jedná s vládami v Asii a Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, bude-li to v souvislosti s válkou nutné.