"Zdraví by mělo být chráněno za každou cenu a nikdy by nemělo být vydáno na milost a nemilost geopolitice a energetickým blokádám," uvedl Tedros Adhanom Ghebreyesus na sociální síti X. "Kuba se sice snaží nadále poskytovat zdravotní péči, výpadky proudu ale zdraví pacientů přímo ohrožují," dodal.

V některých částech ostrova jsou běžné výpadky proudu trvající až 20 hodin denně. Kuba se potýká s nedostatkem paliva pro výrobu elektřiny, přičemž její zastaralá energetická infrastruktura je v havarijním stavu. Podle šéfa WHO zprávy z terénu ukazují, že nemocnice mají potíže s udržením provozu pohotovostních oddělení a jednotek intenzivní péče.

"Lékaři na Kubě museli v posledním měsíci odložit tisíce operací. V ohrožení jsou zvláště onkologičtí pacienti a těhotné ženy připravující se na porod," uvedl Tedros. Je to hlavně kvůli nedostatku elektřiny potřebné k provozu zdravotnických přístrojů a uchování vakcín v chladicích zařízeních.

Energetickou krizi na Kubě nadále prohlubuje ropná blokáda nařízená Spojenými státy. Od začátku ledna se na Kubu nedováží ropa, což zasáhlo nejen výrobu elektřiny, ale i dopravu a cestovní ruch. Ceny pohonných hmot výrazně vzrostly, omezená je i veřejná doprava. V některých městech se hromadí odpadky, protože nejezdí popelářské vozy.

Organizace spojených národů (OSN) proto navrhla nouzový plán pomoci Kubě v hodnotě 94,1 milionu dolarů (téměř dvě miliardy Kč). Koordinátor OSN na Kubě Francisco Pichón uvedl, že cílem plánu je udržet v chodu klíčové služby pro nejzranitelnější obyvatele a zabránit ztrátám na životech. OSN zároveň jedná s Washingtonem o možnosti dovozu paliva pro humanitární účely a navrhuje systém sledování jeho využití, aby se dostalo k těm nejpotřebnějším.