Fosfor se do vodní nádrže, která byla před několika lety odbahněna, dostává především ze špatně čištěných komunálních odpadních vod a také z rybářského hospodaření v povodí. Vyšší koncentrace fosforu způsobila množení sinic v nádrži.

"Kvalita vody v Jordánu se v posledních letech zlepšila a všichni to pozorujeme. Samozřejmě na to může mít vliv i počasí, ale značný podíl má určitě i srážecí stanice," uvedl Kacerovský. Město problém řešilo několik let. Původně chtělo srážecí stanici vybudovat pod hrází košínské nádrže, z níž také přitéká voda do Jordánu. Nakonec se ale rozhodla pro umístění stanice přímo na Košínském potoku. Fosfor tvoří složku čisticích prostředků. Kromě toho se může fosfor dostat do vody z polí zatížených hnojivem.

Jordán byl vybudován v roce 1492 a je pravděpodobně nejstarší přehradní nádrží v Česku. Je určen k zásobování Tábora pitnou vodou. Jeho odbahnění, které po více než dvou letech skončilo v létě 2014, stálo 466 milionů korun. Ze dna Jordánu postupně zmizelo přes 260.000 krychlových metrů bahna. Rozsáhlou revitalizaci zkomplikovalo dvojí protržení hráze.

Problematiku zvýšeného výskytu sinic řeší i jiné přehrady. Například v lipenské nádrži i v zimních měsících jejich koncentrace dosahovala 200 mikrogramů na litr, přičemž v místech nahromadění vodního květu byly odhadnuty hodnoty blížící se 600 mikrogramů na litr. Odpovídalo to hodnotám, které vykazují chovné rybníky v létě. Aktuální stav lipenské přehrady je z velké části důsledkem vypouštění odpadních vod do nádrže.