Ředitel MMF pro fiskální záležitosti Rodrigo Valdes varoval před dotacemi na pohonné hmoty. "Pokud se pokusíte vyřešit šok na straně nabídky tím, že podpoříte poptávku, skončíte s vyšší inflací," cituje Valdese agentura Reuters.

Georgievová uvedla, že ji znepokojuje fyzické narušení dodavatelských řetězců, zejména v případě asijských zemí, které jsou závislé na dodávkách ropy, zemního plynu, nafty, helia, hnojiv a dalších surovin z oblasti Perského zálivu.

Podle Reuters řekla, že takové narušení nezmizí přes noc, i kdyby válka skončila zítra. "Proč? Protože tanker je pomalé plavidlo, trvalo by 40 dní, než by dorazil až na Fidži. Musíme se tedy připravit na to, že dopad narušení dodávek v nadcházejících týdnech bude ještě hlubší."

Aby se zabránilo tomu, že energetický šok vyvolaný válkou proti Íránu vyústí v nekontrolovatelnou inflaci podobně jako v 70. letech, MMF naléhá na centrální banky, aby zůstaly ostražité vůči známkám nekontrolovatelné inflace, ale aby nepřistupovaly hned ke zpřísnění měnové politiky a k ochlazení poptávky.

"Centrálním bankám říkáme: pokud máte vysokou důvěryhodnost, dejte najevo, že vaším cílem je ochrana cenové stability, ale nespěchejte," řekla Georgievová. "Počkejte, jak se situace vyvine," dodala. Centrální banky s nižší důvěryhodností v oblasti kontroly inflace možná budou muset přijmout přísnější opatření, dodala, aniž by jmenovala konkrétní země.

MMF tento týden vydal svůj pravidelný měsíční výhled. Kvůli válce na Blízkém východě a zablokování Hormuzského průlivu v něm zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok o 0,2 procentního bodu na 3,1 procenta.

Měnový fond uvedl, že nyní místo standardní prognózy pracuje s takzvaným referenčním scénářem, který předpokládá, že konflikt bude omezený a že jeho dopady odezní do poloviny tohoto roku.

V případě nepříznivého scénáře v podobě delšího a rozsáhlejšího konfliktu by ceny ropy ve druhém letošním čtvrtletí byly ve srovnání s lednem v průměru o 80 procent vyšší a nadále by se držely kolem 100 dolarů za barel. Ceny zemního plynu v Evropě by se zvýšily o 160 procent proti úrovni před válkou.

Česko by jako čistý dovozce energií a vyspělá ekonomika takovým otřesem citelně utrpělo. Růst HDP vyspělých ekonomik by nepříznivý scénář letos podle odhadů MMF snížil o 0,6 procentního bodu, a to z 1,8 přibližně na 1,2 procenta. Globální inflaci by to zvýšilo o 1,5 procentního bodu na 5,4 procenta, přičemž riziko nekontrolovatelné inflace by centrální banky donutilo k dalšímu zvyšování úrokových sazeb a tím i k dalšímu utlumení ekonomické aktivity.

MMF navíc varoval před ještě závažnější variantou, v níž by konflikt výrazně poškodil klíčovou energetickou infrastrukturu. Globální růst by v takovém případě klesl na dvě procenta, což je hranice globální recese. Celosvětová inflace by pak v roce 2027 přesáhla šest procent.

Válka na Blízkém východě vypukla na konci února, kdy Spojené státy a Izrael napadly Írán. Teherán a jeho spojenci v reakci začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.

Minulý týden Spojené státy a Írán uzavřely dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Situace v Hormuzském průlivu, který Írán prakticky zablokoval, se ale výrazně nezměnila, ačkoliv to Washington původně uváděl jako podmínku pro přerušení útoků. V pondělí USA oznámily, že začaly s námořní blokádou íránských přístavů a pobřeží. Hormuzským průlivem v dobách míru procházela asi pětina globálních dodávek ropy, aktuální situace tak vedla k jejímu prudkému zdražení,