Právě v ruském vlastnictví podniku je problém. Společnost Gazprom Něfť je napojena na ruský plynárenský kolos Gazprom, a tedy spadá pod americký sankční seznam. Ten vznikl po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022.

Banky, dodavatelé i partneři riskují sankce, pokud s firmou NIS obchodují. Bez přiznané výjimky by měl srbský podnik velký problém fungovat. Týká se to plateb, dovozu ropy, pojištění a podobně.

Společnost NIS je pro Srbsko důležitá, proto Spojené státy přistoupily na výjimku ze sankcí. NIS provozuje jedinou ropnou rafinerii v Srbsku, která je ve městě Pančevo. Zajišťuje většinu dodávek paliv a má rozsáhlou síť čerpacích stanic. Pokud by nemohla fungovat, hrozil by výpadek paliv, ekonomický šok a pravděpodobně i politická destabilizace v Srbsku.

Spojené státy jsou na opakované výjimky ze sankcí ochotny přistoupit za předpokladu, že Srbsko odstraní ruský vliv, tedy že v ideálním případě podíl Gazprom Něfti odkoupí nebo ho prodá jinému investorovi, který není spojen s Ruskem. Ve hře se opakovaně objevuje například maďarská petrochemická skupina MOL.

Dlouhodobě jde o to, aby Srbsko nebylo závislé na ruské ropě a plynu a aby se více napojilo na evropské trhy. Současná výjimka platí do 16. června, řekla srbská ministryně energetiky Dubravka Djedovičová Handanovičová. Ministryně už v lednu oznámila, že MOL a Gazprom Něfť se dohodly na odkupu ruského podílu v srbské společnosti NIS. Smlouvu podle ní budou posuzovat Spojené státy.

Ruští vlastníci drží v NIS přes 56 procent akcií, z čehož téměř 45 procent připadá na Gazprom Něfť. Srbský stát má v NIS podíl 29,9 procenta. Agentura Reuters už dříve napsala, že NIS dodává v Srbsku přibližně 80 procent benzinu a nafty a 90 procent či více leteckého paliva a těžkého topného oleje.