V českém teplárenství začíná další etapa transformace spojená s odchodem od uhlí do roku 2030. Po dekarbonizaci menších a středních tepláren v letech 2020 až 2025, se týká zejména uhelných tepláren v krajských a statutárních městech. Miliardové investice v těchto zdrojích výrazné sníží emise skleníkových plynů. Ke snížení emisní zátěže přispívá i zvyšování účinnosti výroby tepla dalším rozvojem kombinované výroby elektřiny a tepla. Pozitivně se projevuje rovněž efektivnější distribuce tepla po výměně parních rozvodů za moderní horkovodní sítě nebo rozvoj soustav zásobování teplem, kde s nově připojenými nebo přepojenými odběrateli zanikají lokální zdroje tepla a zlepšuje se čistota ovzduší.