Společná firma by měla za cíl plánovat a koordinovat napříč celou soustavou modernizaci rozvodné sítě i dohled nad cenotvorbou. Sokolovská uhelná ale potřebuje před investicemi do nových zdrojů mít garantovaný odběr tepla nejméně do roku 2040. Obce a města se zase musí rozhodnout, jestli pro ně nebude výhodnější jiný způsob vytápění.

Podstata budoucího výroby tepla od Sokolovské uhelné, která z Vřesové zásobuje Karlovarsko a z Tisové Sokolovsko, spočívá v kombinaci více zdrojů pro výrobu tepla. "Moderní energetika bude založená na pluralitě zdrojů a diverzifikaci komoditních rizik. Postavit se jen na plynu je velké riziko," řekl ČTK Tomek. Města si ponechají kontrolu nad svými rozvody. "Pokud se za pár let ukáže, že si důvěřujeme, mohou obce do společného podniku následně vložit vybrané rozvody tepla, ale bude to vždy na jejich rozhodnutí," dodal.

Klíčovým partnerem a největším odběratelem karlovarské větve, které se zásobuje horkovodem z kombinátu ve Vřesové, je město Karlovy Vary. Má sice vlastní plynovou teplárnu, ale na zásobování teplem celého města bez jiných zdrojů to nestačí. Nicméně i projekt Sokolovské uhelné s karlovarskou teplárnou počítá.

Pro obě větve zásobování teplem ale budou mimo jiné potřeba investice do rozvodů. Podle Tomka se zdá, že stav horkovodu z Vřesové není tak špatný, aby potřeboval masivní investice najednou a bude možné je rozložit. Sokolovsko je zásobováno zatím starým parovodem, což je při dnešním množství odběru tepla už zastaralá a navíc poměrně ztrátová technologie, zejména v období s nižším objemem dodávaného tepla.

Sokolovská uhelná podle Tomka doufá, že s podporou centrálního zásobování teplem a s modernizací rozvodů ve vlastnictví měst a obcí v Karlovarském kraji pomůže i stát. "Jen my jsme mezi roky 2020 až 2025 vybrali od odběratelů tepla a odvedli částku 5,2 miliardy korun za emisní povolenky. Bylo by tak spravedlivé, aby lidem z Karlovarského kraje stát část z toho vrátil. To by ve výsledku pomohlo snížit výsledné ceny za teplo," řekl ČTK Tomek. Apely Karlovarského kraje, aby se část peněz z emisních povolenek do kraje vracela, se ale v posledních 20 letech míjely účinkem. Ani v dotačním programu Evropské unie Spravedlivá transformace nejsou peníze na tyto účely. Přitom centrální zásobování teplem, které má v Karlovarském kraji kvůli svému historickému vývoji velice významnou pozici, je ve výsledku ekologičtější, než je většina jiných forem vytápění. Kombinací více zdrojů by navíc bylo méně závislé na výkyvech na trhu s energiemi, doplnil Tomek.