Analýza zahrnovala celkem 43.000 příspěvků publikovaných na šesti hlavních internetových platformách v období mezi květnem 2024 a únorem 2026. Tyto příspěvky podle WindEurope vyvolaly přibližně 6,3 milionu interakcí a desítky milionů shlédnutí. Příspěvky většinou pojednávají o údajné ekonomické nevýhodnosti, technologické nespolehlivosti nebo negativních dopadech na zdraví a životní prostředí.

Podle výsledků analýzy dezinformace v praxi přispívají ke zpožďování nebo rušení větrných projektů v hodnotě miliard eur. Podle Komory OZE jsou dopady patrné i v Česku. "Zatímco v Evropě pokrývá větrná energie 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku jde zatím zhruba o jedno procento. Obavy části veřejnosti z této technologie jsou proto do určité míry pochopitelné – stát je totiž dlouhodobě nedokázal systematicky vysvětlovat ani obhajovat. Vzniklý prostor pak zaplnily zkreslující interpretace a dezinformace," uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.

Česká republika sice podle analýzy nepatří mezi největší producenty tohoto obsahu, ale jeho dopad je zde v porovnání s ostatními státy výraznější. V praxi se to pak podle komory promítá především do regionů.

"V Česku se postupně profiluje několik osob, které aktivně vyhledávají a objíždějí jednotlivé debaty v regionech. Místní obyvatelé jsou pak často konfrontováni s jednostrannou interpretací dat, která nevychází z moderních standardů oboru. Taková interpretace pak paušálně poškozuje reputaci větrné energetiky i práci investorů," řekl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Nejefektivněji podle analýzy šíří podobné zprávy politici. Ti se sice podílejí jen na dvou procentech celkového počtu zpráv, jejich dosah je však mnohonásobně vyšší. Za 78 procenty obsahu na internetu stojí podle analýzy organizované skupiny, dalších 13 procent pak tvoří aktivisté.

Česko podle statistik WindEurope patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Loni na kontinentu přibylo 19,1 GW větrných elektráren, ČR na tom měla s 13 MW podíl 0,07 procenta.

Vláda v současné době připravuje úpravu systému akceleračních zón. Akcelerační zóny jsou administrativně vymezené území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren. Podle kabinetu je ale současné nastavení špatné a vyvolává obavy obcí z nekontrolované výstavby. Výběr oblastí pro zóny představí zástupci vlády v Praze 15. května. Návrh aktuálně zahrnuje 94 míst. Z dříve vytyčených 110 nakonec úřady vypustily 16 lokalit.