Scénář je u českých jezů až bolestně známý: téměř veškerá voda směřuje do náhonu elektrárny, zatímco v původním korytě řeky zbývá trocha vody, často jen průsaky pod suchými jezy. V lokalitě Líšný situace dospěla do extrému. Jsou zde přítomny chráněné druhy živočichů, ale pro úřady asi není ochrana životního prostředí důležitá. Jak mají v dvoukilometrové suché derivaci přežít chráněné druhy jako mihule potoční, vranka obecná nebo střevle potoční, zůstává nezodpovězenou otázkou. Ani rekreační využití řeky není možné: „Dříve se u MVE Líšný využíval pro splouvání náhon, kde se dala elektrárna obnést. Nový majitel tam ale umístil ceduli se zákazem vstupu,“ popisuje Petr Ptáček, předseda AVTS.

Od prosince 2025 narážela AVTS na hradbu mlčení, když žádala odpovědné vodoprávní orgány dle zákona o informace o životním prostředí. Úřady na žádosti neodpovídaly, situaci neřešily a AVTS byla nucena podávat neustálé podněty na nečinnost. Až po podané správní žalobě zareagoval Krajský úřad Libereckého kraje. V odpovědi z dubna 2026 potvrdil zjištění Městského úřadu Železný Brod: „Vzdouváním vody na jezu MVE Líšný dochází k nepovolenému nakládání s vodami na tomto jezu.“

Pokud byste čekali, že po přiznání nezákonného odběru úřady okamžitě zastaví odběr vody z toku, mýlili byste se. Městský úřad Železný Brod pouze stanovil majiteli termín do 1. července 2026, aby předložil žádost o povolení a schválení manipulačního řádu.