Vyšší ceny elektřiny na trhu se podle Nováka projevily zejména v navýšení celoročního výhledu hospodaření ČEZ. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) nyní očekává na úrovni 107 až 112 miliard korun, čistý zisk očištěný předpokládá na úrovni 30 až 34 miliard korun.

Hlavním důvodem je růst realizačních cen výroby a vyšší objem výroby i těžby v důsledku krize v Perském zálivu a růstu tržních cen energetických komodit.

"Otevřela se tím příležitost vyrobit víc elektřiny ve zdrojích, které by normálně nejely na plné obrátky," řekl Novák. Navýšení výroby se týká emisních zdrojů, zejména pak uhelných elektráren. Spolu s tím roste i těžba v uhelných lomech. "Je to ale spíš krátkodobá záležitost," řekl Novák.

Asymetrický vývoj cen energií a ceny emisní povolenky podle něj nyní umožňuje se ziskem prodávat elektřinu z uhlí pro nadcházející dva roky. Od roku 2029 se podle Nováka situace zase obrací v neprospěch uhlí. "Takže není to tak, že se úplně přemaluje energetika v Evropě," podotkl. Potvrzuje to podle něj i další vývoj na energetických trzích, které se v posledních týdnech spíše uklidnily.

Na růst cen elektřiny reagovala také skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Ta v dubnu oznámila, že výroba v uhelných elektrárnách Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Původně přitom skupina označovala konec března příštího roku za nejzazší termín odstavení provozu těchto zdrojů plán byl ukončit provoz na přelomu letošního a příštího roku. Důvodem bylo, že produkce v nich začínala být prodělečná.

Stát do budoucna počítá, že tuzemský energetický mix postaví na jaderných a obnovitelných zdrojích. Ty však bude nutné nejprve vybudovat. Do té doby by přechodným hlavním palivem měl být plyn. Právě na plyn chce většinu svých uhelných elektráren přebudovat také ČEZ. Stát v minulosti avizoval, že uhelná energetika v Česku skončí do roku 2033.