Třetina odpadu končí zbytečně na skládkách

Biologicky rozložitelné odpady rostlinného a živočišného původu neboli gastroodpady, tvoří podle průzkumů zhruba třetinu obsahu nádob na směsný komunální odpad, který je často ukládán na skládky. Tam zůstává zbytečně nevy-užit, a navíc během svého rozkladu vypouští emise skleníkových plynů. Služba „Třídím gastro“ proto tento druh od-padu namísto skládkování sváží do bioplynových stanic, kde se zpracovává a využívá pro výrobu nízkoemisního plynu, elektřiny a tepla.

11 tisíc tun odpadu by vyprodukovalo stejně emisí jako roční provoz 4 500 aut

„Máme velkou radost, že si za pouhých pět let fungování projektu „Třídím gastro“ sběr kuchyňských zbytků osvojili obyvatelé již téměř padesáti obcí a měst. Řada z nich po pilotní fázi dále rozšiřuje počty sběrných nádob. Mezi naše zákazníky patří také zhruba 400 stravovacích zařízení, škol, táborů a nemocnic. Díky tomu jsme mohli svézt do bioplynových stanic v Rapotíně a ve Vyškově celkem přes 11 tisíc tun odpadu, což odpovídá přibližně 300 000 vysy-paným nádobám,“ uvádí Ondřej Černý, ředitel divize EFG Logistics.

Zpracováním tohoto množství odpadu v bioplynových stanicích se podařilo ušetřit přes 20 tisíc tun emisí CO2eq. Pro představu takové množství emisí odpovídá ročnímu provozu přibližně 4 500 osobních automobilů a k jejich přiroze-nému pohlcení by byl zapotřebí les o rozloze 4 800 fotbalových hřišť.

Během pěti let začal projekt působit již v pěti krajích, a to v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihomoravském, Zlín-ském a Pardubickém. Kromě měst a obcí se do projektu zapojují také instituce a podniky provozující stravovací zařízení, jako jsou například školy či letní tábory, ale také komerční gastroprovozy. Jeho součástí je tak více než 400 stravovacích zařízení, škol, táborů a nemocnic na Moravě, ve Slezsku a nově i v Čechách, z nichž EFG sváží také sepa-rované jedlé tuky a oleje. Jen v loňském roce se v rámci projektu podařilo sesbírat a zpracovat téměř 4 000 tun kuchyňského odpadu.

Služba „Třídím gastro" je dodávána tzv. na klíč s komplexním zajištěním po legislativní, administrativní i technické stránce. Speciální sběrné nádoby na gastroodpad již mohou využívat například obyvatelé Šumperka, Olomouce, Opavy, Velkých Losin, Rapotína, Nového Jičína či Přerova. Do nich mohou občané vyhazovat širokou škálu kuchyň-ských odpadů rostlinného i živočišného původu, a to i s původním obalem (kromě skla). Projekt tak ukazuje, že správné třídění gastroodpadu přináší obcím nejen ekologické, ale i ekonomické přínosy, například snížení množství směsného odpadu a tím i nákladů na jeho skládkování.