V prvních šesti hodinách jednání valné hromady se akcionáři představenstva skupiny ptali například na těžbu lithia u krušnohorského Cínovce. Vedení společnosti uvedlo, že nyní čeká na vydání stavebního povolení. Debata se vedla i o budoucnosti uhelných elektráren společnosti a jejich nahrazování paroplynovými nebo o horizontu ukončení těžby na hnědouhelném lomu Bílina.

Minoritní akcionář a jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr také vyzval vedení ČEZ k podání žaloby na stát kvůli windfall tax. Daň uvalil stát na energetické a petrochemické firmy a velké banky v reakci na energetickou krizi, firmy ji platily v letech 2023 až 2025. Šnobr uvedl, že stát uvalením daně zvýhodnil sebe jako většinového akcionáře ČEZ, když se o výši daně snížila dividenda pro ostatní akcionáře. Vedení ČEZ požadavek odmítlo, podle jeho právních analýz nejsou dostatečné argumenty pro úspěšné soudní napadení daně.

Akcionáři dnes před vstupem do sálu museli tradičně projít detekčními rámy. S sebou si nemohli vzít svačinu, pití ani deštníky. V sále bylo podle odhadu ČTK zhruba 200 lidí, část přítomných tedy zastupovala více akcionářů.

Šnobr obdobně jako v minulých letech na úvod valné hromady protestoval proti jednacímu řádu, který považuje za diskriminační. Za omezující považuje mimo jiné časový limit na podání dotazu akcionářů na představenstvo. "Tímto opakovaně a neustále omezujete práva menšinových akcionářů získat potřebné informace," řekl. Podle něj je to zvlášť problematické v letošním roce, kdy má valná hromada projednávat i změny stanov společnosti.

Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií jedné z největších tuzemských energetických společností. Minoritní akcionáři mají zbývajících 30 procent.

Valná hromada ČEZ bude dnes rozhodovat o rozdělení podniku, z něhož vedení firmy plánuje vyčlenit nevýrobní část do nové dceřiné společnosti. Návrh na rozdělení ČEZ je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda. Plán počítá s vyčleněním prodeje a distribuce energií, obchodování nebo energetických služeb do nové firmy. Společnost by si v ní měla ponechat 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. Rozdělení ale musí schválit valná hromada. V případě schválení chce vedení ČEZ rozdělení dokončit do prvního čtvrtletí příštího roku.

Tradičně bude valná hromada rozhodovat i o dividendě. Vedení ČEZ letos navrhlo 42 korun za jednu akcii. Odpovídá to 80 procentům z loňského očištěného čistého zisku. V případě schválení návrhu by podnik akcionářům vyplatil 23 miliard korun. Byla by to nižší dividenda než loni, kdy ČEZ vyplatil 47 korun za akcii, celkově 25,2 miliardy korun.

Akcionáři budou rozhodovat také o obsazení dozorčí rady podniku. Skončit by zřejmě měli členové nominovaní předchozí vládou. Mezi nominovanými jsou například zástupci několika ministerstev či místopředseda koaličního hnutí SPD Radim Fiala.