"Usnesení Ústavního soudu se týkalo předchozích řízení u obecných soudů, jejichž předmětem byl návrh na odmítnutí uznat a vykonat britské soudní rozhodnutí v České republice pro zjevný rozpor s českým veřejným pořádkem. Odmítnutím ústavní stížnosti nekončí všechna probíhající řízení, v nichž je posuzováno, zda exekuce tohoto britského rozhodnutí může být provedena," uvedla Hrubalová.

Namítaný rozpor, který původně shledaly i české soudy, podle ní spočíval hlavně v tom, že britský soud převzal bez dalšího do svého rozhodnutí částku stanovenou znalci. "Ačkoliv ti sami uváděli, že neposuzovali, zda je v tomto rozsahu nárok protistrany oprávněný a prokázaný. Odvolání proti rozsudku britského soudu pak nebylo povoleno bez jeho meritorního projednání," řekla Hrubalová.

Vliv na hospodaření skupiny PBS Group podle ní nebude, protože sporná částka je na účtu exekutora složená už od roku 2023. "Negativní výsledek všech probíhajících soudních řízení by tedy nijak neovlivnil ani plánované investice skupiny," dodala Hrubalová.

Budování elektrárny plánovala česká firma s britskou společností Bester Generacion ze španělské skupiny Bester. Po uzavření smluv však vyšlo najevo, že stavební pozemek je nevyhovující. V bývalé průmyslové zóně byl totiž azbest. Ze stavby sešlo a obě strany odstoupily od smluv. Jejich spor pak skončil verdiktem britského soudu.

O ústavní stížnosti, kterou firma rozporovala postup britské soudkyně, včetně nekritického přejímání znaleckých posudků, i postupy českých soudů počítaje okrasním ve Žďáru nad Sázavou, se Ústavní soud zabýval na konci dubna. Stížnost odmítl jako neopodstatněnou.

Podle poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2024 měla velkobítešská PBS tržby za vlastní výrobky a služby dvě miliardy korun. Zisk po zdanění vykázala 168,2 milionu korun.