Deník uvedl, že soutěž vypsala dceřiná firma TŽ Energetika Třinec. "Zadavatel předpokládá financování veřejné zakázky z vlastních zdrojů, za finanční spoluúčasti ze zdrojů Modernizačního fondu," uvedla Energetika Třinec v oznámení o vypsání soutěže v polovině roku 2024.

Podle deníku se původně o zakázku zajímaly čtyři firmy či jejich sdružení. "Nabídku však nakonec podali jen dva zájemci. Ten druhý, podnik Ekol, měl výhrady k návrhu smlouvy, harmonogramu díla a platebnímu kalendáři. Proto jeho nabídka nebyla zařazena do hodnocení, uvádí se ve zprávě o výsledku soutěže," napsal deník. Uvedl, že podle dostupných informací jde teprve o třetí paroplynový zdroj energie v Česku, u kterého se podařilo najít dodavatele.

Energetika Třinec chce nahradit dva staré uhelné kotle a snížit emise oxidu uhličitého. Klesnou jí také náklady na nákup emisních povolenek. "Investice do paroplynového cyklu o výkonu 62 MWe je klíčová v oblasti snižování emisí CO2 a je součástí transformačního projektu hutního gigantu v České republice," řekl už dříve ředitel Energetiky Třinec Petr Matuszek.

Energetika Třinec se stará o energetický servis pro TŽ, zejména pro technologii hutní výroby. Teplou vodou a teplem zásobuje také velkou část Třince.

Třinecké železárny jsou jediným výrobcem oceli v Česku. Předloni jí vyrobily přes 2,425 milionu tun, vytvořily tržby 47,371 miliardy korun a čistý zisk 316 milionů korun. Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky - válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají TŽ zhruba 6800 zaměstnanců.

Firma připravuje transformaci podniku, která má přijít na miliardu eur (asi 25 miliard korun). Kvůli nedostatečné veřejné podpoře ale zatím odložila projekt výstavby elektrické obloukové pece, bez níž by podniku hrozilo, že by musela výrobu oceli ukončit.