Experti na nešíření jaderných zbraní podle agentury AP upozorňují, že dohoda postrádá mechanismy, které by Saúdské Arábii zabránily obohacovat uran na úroveň potřebnou pro vývoj jaderné zbraně.

Trump v příspěvku napsal, že "dohoda bude schválena, ale pouze za podmínky, že Saúdská Arábie přistoupí k velmi respektovaným a úspěšným abrahámovským dohodám". Spojené státy se podle něj nestaví proti civilním jaderným zařízením, která neslouží k obohacování uranu.

"Přistoupení Saúdské Arábie k abrahámovským dohodám by představovalo historický krok vpřed na cestě k míru na Blízkém východě," uvedl v reakci úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na sociální síti X .

Šéf Bílého domu už v květnu volal po tom, aby se Saúdská Arábie, Katar, Pákistán, Turecko, Egypt a Jordánsko okamžitě připojily k abrahámovským dohodám, kterými za jeho první vlády v roce 2020 některé muslimské země normalizovaly vztahy s Izraelem. Trump také poznamenal, že by mu bylo ctí, kdyby abrahámovské dohody s ním jako prezidentem USA podepsal i Írán.

Státy, které se k dohodám už připojily, jako Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Maroko, Súdán a Kazachstán, z nich podle něj finančně a ekonomicky výrazně těží. Egypt a Jordánsko s Izraelem smlouvy o normalizaci vztahů uzavřely už v roce 1979, respektive 1994.

Jaderná dohoda počítá se spoluprací mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií na rozvoji jaderné energetiky pro civilní účely po dobu 30 let. Dokument vychází z dohody podepsané v Rijádu v loňském roce. Součástí textu kromě takzvaného zlatého standardu, který by zabránil Saúdské Arábii získat přístup k technologii pro obohacování uranu, není ani protokol, jenž by umožňoval přísnější dohled nad jaderným programem ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).