Zastupitelé rozhodli o vyhlášení referenda 22. září, což ale bylo pro jeho konání 9. a 10. října pozdě. "Bohužel přípravný výbor s tím přišel na poslední chvíli. Nedodržely by se zákonné lhůty, ministerstvo vnitra nás na to upozornilo. Zájmem obce je referendum uspořádat," uvedla starostka.

Podnětem pro vyhlášení referenda byla petice proti stavbě větrných elektráren. Lidé v referendu měli odpovídat na dvě otázky, a to zda má obec podniknout veškeré kroky k zamezení stavby elektráren na jejím území a zda má zastupitelstvo obce podniknout veškeré kroky k tomu, aby územní plán neumožňoval stavbu větrných elektráren v obci.

Se záměrem postavit v obci větrné elektrárny loni postupně přišly společnosti ČEZ a NOHO Energy. Vedení obce jejich nabídky, které počítaly s výstavbou jednoho až tří větrníků, odmítlo. Podle starostky především nechtělo rozdělovat lidi v obci kvůli jednomu projektu. Také nechtělo činit rozhodnutí, které by mělo významný přesah do dalšího volebního období. Katastr obce nespadá do státem vyhlášených akceleračních zón, které umožňují rychlejší povolování větrníků.

Součástí říjnových komunálních voleb v Česku bude 19 referend o stavbě větrných elektráren. Lidé v nich budou rozhodovat až o 81 nových turbínách o celkovém výkonu 450 megawattů (MW). To by znamenalo více než zdvojnásobení dosavadní kapacity těchto zdrojů v Česku a elektřinu pro zhruba 400.000 domácností. Vyplývá to z analýzy Svazu moderní energetiky. V současnosti je v Česku v provozu zhruba 220 větrných elektráren s výkonem 380 MW.