V laboratořích se uskutečňují nepřetržité mikrobiologické a chemické rozbory pitné vody v metropoli. "Zprovoznění nových laboratoří v Podolí nám umožňuje kombinovat osvědčené standardní metody s těmi nejmodernějšími. Díky tomu získáváme mnohem podrobnější informace o složení vody, a co je nejdůležitější - výsledky máme k dispozici v řádu hodin, nikoliv dnů," uvedl ředitel PVK Petr Mrkos.

Dodal, že laboratoře nově mají například přístroj využívající umělou inteligenci určený pro rychlejší a přesnější mikrobiologické rozbory. Ročně laboratoře PVK zpracují více než 50.000 vzorků a provedou téměř 800.000 analýz jednotlivých sledovaných parametrů.

Centrální laboratoře se původně nacházely v pronajaté budově v Dykově ulici, kde však podle Mrkose skončila nájemní smlouva a společnost hledala místo pro jejich trvalé umístění. Ředitel dodal, že další pracoviště laboratoří byly i v několika dalších lokalitách a přesunem do podolské vodárny jsou nově všechny na jednom místě.

Úpravna vody v Podolí je na rozdíl od minulosti, kdy sloužila jako záložní zdroj, v trvalém provozu a zajišťuje asi desetinu pitné vody pro metropoli. To je podle Mrkose umožněno zavedením třetího stupně čištění s využitím aktivního uhlí. Ředitel PVS Pavel Válek k tomu dodal, že v plánu je další posílení kapacity zařízení pro případ výpadků ostatních dvou zdrojů pitné vody pro hlavní město, kterými jsou Želivka a Káraný.

Městská společnost podle Válka také pracuje na studii dalšího rozvoje zásobování pitnou vodou v souvislosti s jejím možným nedostatkem. Z té by mohlo vyplynout další posilování zařízení v Podolí, které bere vodu z Vltavy. "Tím, že existuje vltavská kaskáda, tak je to nejzabezpečenější zdroj vody," vysvětlil. V té souvislosti dodal, že PVS příští rok nechá zpracovat projektovou dokumentaci pro raženou štolu, která povede vodu z Podolí do vodojemu na Floře, odkud bude možné ji distribuovat do dalších částí metropole. Její stavba bude podle ředitele stát dvě až tři miliardy korun.