Komora upozornila, že daň by se v Česku fakticky týkala jediného provozovatele rafinerií, společnosti Orlen Unipetrol. Zahraniční dovozci pohonných hmot by podle ní srovnatelnému zatížení nepodléhali, což může vytvořit nerovné konkurenční podmínky pro český průmysl.

Nová daň se má podle dřívějšího návrhu vztahovat na firmy s celkovými příjmy nejméně dvě miliardy korun ročně a příjmy z rafinérské činnosti alespoň 50 milionů korun. Činit má 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Podle ministerstva financí by inkaso za letošní rok mělo být zhruba 5,5 miliardy korun. Podle ministerstva financí se vláda inspirovala podobnou daní uplatňovanou v Polsku.

Za problematickou KHK ÚK považuje také konstrukci daně založenou na nárůstu hrubé marže namísto mimořádného čistého zisku. "Tedy bez zohlednění vývoje nákladů na energie, mzdy, odpisy, financování či celkové ziskovosti integrovaného podniku," uvádí KHK ÚK.

Podobné výhrady už koncem září vznesl také Orlen Unipetrol. Společnost uvedla, že návrh může ohrozit investice do rozvoje českých rafinerií a stabilitu trhu s pohonnými hmotami. Upozornila také na možné ústavněprávní problémy kvůli zpětnému účinku daně.

Podle generálního ředitele a předsedy představenstva Orlen Unipetrol Mariusze Wnuka budou peníze odvedené na dani chybět při financování modernizace rafinerií, provozní bezpečnosti a dekarbonizačních projektů. Firma podle něj potřebuje prostředky z marží také na financování provozu. Wnuk zároveň uvedl, že od roku 2018 nevyplatil polské mateřské skupině žádnou dividendu.

Komora jako riziko uvádí také zpětné působení daně na rok 2026, dále její delší trvání ve srovnání s polským modelem. KHK ÚK navrhuje víceleté srovnávací období, toleranční pásmo například 20 procent a účinnost bez zpětné působnosti. Podle komory by měla být daň nastavena také tak, aby nemotivovala k nahrazování domácí výroby dovozem.

Podle KHK ÚK by dopad návrhu na regionální ekonomiku mohl být vyšší než předpokládaný výnos daně 5,5 miliardy korun. "Lze tedy očekávat, že finální dopad na region bude v následujících několika letech dosahovat nízkých desítek miliard korun," uvedla komora.

Komora zároveň upozorňuje, že celý výnos daně má podle návrhu směřovat do státního rozpočtu, nikoli do rozpočtů krajů a obcí. Ústecký kraj podle ní přitom nese náklady spojené s průmyslovou výrobou, hodnota a pracovní místa vznikají mimo jiné právě v regionu.