K demolici pracovníci používají speciální bagr zavěšený na pětisettunovém jeřábu. Další jeřáb do výšky přepravuje pracovníky, kteří bagr dálkově ovládají. Bourací bagr je vždy umístěný na trojnožce na komín. Když část komínu ubourá, je snesený níž. Postup prací je ovlivněný především počasím. V případě silného větru se musejí práce přerušit. Komín je zevnitř ze šamotových cihel, zvenčí má betonové tvárnice. Jeho průměr je u země 6,69 metru a zužuje se o čtyři metry.

Pomocná kotelna vytápěla zařízení staveniště, jídelnu, administrativní objekty a dodávala teplo potřebné ke spouštění prvních bloků. Komín se přestal využívat v roce 1987. „A dál s ním nepočítáme. V prostoru fungující jaderné elektrárny ale tento typ demolice není nic jednoduchého. Proto jsme zvolili poměrně náročnou metodu postupného odbourávání za pomoci speciální techniky,“ řekl Roman Havlín, ředitel Jaderné elektrárny Dukovany. Čtyři dukovanské bloky byly uvedené do provozu v letech 1985 až 1987.

Podle člena představenstva ČEZ a ředitele divize jaderná energetika Bohdana Zronka je odstranění komína součástí modernizace jaderné elektrárny. Ročně ČEZ investuje do stávajících jaderných elektráren Dukovany a Temelín kolem čtyř miliard korun. V letošním roce například v Dukovanech mění některé části potrubních tras či kabelů a pokračují v rekonstrukci blokových úsekových rozvaděčů.

Ve výstavbě je v areálu také nová multifunkční budova, která bude sloužit pro potřeby nových výrobních bloků. Geologické práce na místě, kde budou stát, by měly do pár dnů začít. Zatím je posečená část pole určeného k výstavbě, na další ještě roste pšenice.

Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou vůbec. Náklady při výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun. Stavbu bloků bude mít na starosti korejská KHNP. Ta loni uspěla v tuzemském jaderném tendru, vláda její nabídku upřednostnila před společnostmi EDF a Westinghouse. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036.