"Pravidelné výhrůžky Íránu novými raketovými útoky a bombardováním vyvolávají vážné obavy. Cynismus takovýchto prohlášení umocňuje skutečnost, že jsou činěny pod rouškou smyšlené obavy ze šíření jaderných zbraní," řekla Zacharovová. Poznamenala, že bombardování jaderných zařízení by se nemělo stát běžnou mezinárodní praxí.

Izrael 13. června zaútočil na íránské jaderné provozy a vojenské objekty, ale i na jaderné vědce a vojenské představitele, což zdůvodnil snahou zničit íránský jaderný a raketový program. Teherán reagoval raketovými útoky na Izrael. Vzájemné ostřelování trvalo skoro dva týdny, než americký prezident Donald Trump oznámil příměří. Ještě předtím se však do konfliktu jednorázově zapojily Spojené státy leteckými údery na íránské jaderné provozy.

Moskva podporuje právo Teheránu na mírové využití jaderné energie. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nicméně v minulosti ve svých zprávách opakovaně uvedla, že Írán obohacuje uran na úroveň, která ho podle agentury přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně.

Rusko je dlouhodobým spojencem Íránu, se kterým letos podepsalo dohodu o strategickém partnerství. Rusko navíc používá íránské drony Šáhed při útocích proti Ukrajině.