Intenzitu světla vyzařovaného v noci agentura AFP měřila za pomoci projektu Black Marble amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Podle výpočtu agentury celé území Pásma Gazy v současnosti v noci vyzařuje sedmkrát méně světla, než před začátkem války v říjnu 2023. V případě města Gaza se pak množství světla snížilo mezi roky 2023 a 2025 šestnáctkrát.

Po teroristickém útoku Hamásu na izraelské území ze 7. října 2023 Izrael zablokoval dodávky elektřiny do Pásma Gazy a výrazně omezil také přepravu paliva, které napájelo jedinou elektrárnu na tomto území. Výrazný pokles vyzařovaného světla nastal právě se zastavením provozu této elektrárny mezi 10. a 11. říjnem 2023.

V roce 2024 se tak počet hodin, kdy domácnosti dostávaly elektrický proud, propadl na nulu. Elektřinu nyní v Pásmu Gazy mají jen zařízení, která mají vlastní generátory a palivo pro ně, jehož dodávky Izrael rovněž omezuje. Pásmo Gazy je proto v noci skoro celé zahalené ve tmě. Ze vzduchu tak lze vidět jen několik málo objektů, které mají generátory, například nemocnice. Osvětlený je také filadelfský koridor, pás území u hranice s Egyptem, který obsadila izraelská armáda. Přechod Kerem Šalom, kterým proudí do Pásma Gazy část humanitární pomoci, je pak v současnosti jediným místem v Pásmu Gazy, který vyzařuje více světla než před začátkem konfliktu.

Výrazné omezení dodávek paliva kritizují mezinárodní organizace. Poukazují, že to způsobuje problémy nemocnicím či telekomunikacím. Kvůli nedostatku paliv musela zastavit provoz zařízení na odsolování mořské vody. Izrael však tvrdí, že se paliva zmocňuje Hamás, který ho používá pro provoz své sítě tunelů.