Evropa je po jihovýchodní Asii energetickou krizí druhým nejohroženějším regionem. Když bude skutečně zle a ropa a plyn se dostanou na ceny destruující ekonomiku a roztáčející spirály zdražování, USA jsou jako čistý exportér ropy i plynu soběstačné.

Evropa ale ne, je závislá. Pokud budou ropa a plyn drahé dlouhodobě, nevyhne se jí to. Zvedne to ceny všeho zboží a služeb. A rozjede novou vlnu zdražování. Tu ale mohou rozpoutat i krátké prudké vzestupy cen plynu a ropy, pokud se začnou dál šířit ekonomikou a zdražovat ostatní zboží a služby. A zatímco ceny ropy, plynu a elektřiny stoupají a padají, ceny ostatního zboží, do nichž se propisují, už nikdy dolů nepůjdou. Jídlo, doprava, stavebnictví a všechny další služby už zůstanou drahé, přestože náklady výrobců a obchodníků klesly. Oni už nezlevňují. 

Teď stojíme před hrozbou inflační vlny, kterou mohou skoro víc než centrální banky ovlivnit právě národní vlády. Tím, že jednorázovými krizovými zásahy zabrání tomu, aby se krátkodobě vyšší ceny ropy a plynu propsaly do vzestupu cen ostatního zboží a služeb, které by se už - narozdíl od cen ropy a plynu - nikdy nesnížily.