Pákistán se těší diplomatické pozornosti, protože zprostředkovává jednání mezi Washingtonem a Teheránem, čímž si buduje pověst regionální velmoci. K vyřešení krize ho však také nutí vlastní naléhavá ekonomická situace. "Nedokážeme pokrýt své výdaje a nemáme ani příjmy, abychom mohli vyplatit mzdy našim zaměstnancům," řekl AFP Nadím.

Pákistánská ekonomika, zdevastovaná desetiletími špatného hospodaření a nepříznivými vnějšími vlivy, je silně závislá na dovozu ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu. Dlouhodobé zastavení dodávek těchto surovin by mohlo ekonomiku země poslat zpět na okraj propasti.

Někteří experti podle AFP tvrdí, že tento úpadek již začal. Ceny benzínu u čerpacích stanic vzrostly o více než 14 procent a minulý týden úřady nařídily rozsáhlé odstávky elektřiny, aby ušetřily drahocenný zemní plyn.

"Když stoupne cena benzínu, všechno zdraží," řekl pracovník v obchodu s obuví v Islámábádu Vakár Salím. "Mouka, cukr, všechno. Když jdeme pro zeleninu, řeknou nám, že je přerušená přeprava zboží," dodal.

Šok navíc přichází v době, kdy se Pákistán pomalu dostával z hospodářské krize. Ekonomický analytik Churram Husajn uvádí, že výpadky elektřiny jsou hlavním problémem země a mají velký dopad jak na průmysl, tak na domácnosti. "Je to skutečná krize," dodává.

Podle oficiálních údajů dosáhla spotřebitelská inflace v březnu 7,3 procenta, Pákistánci se však již několik let potýkají s dvouciferným růstem cen. Ten začal za pandemie nemoci covid-19 a dosáhl svého vrcholu v květnu 2023, když ceny vzrostly o 38 procent.

Zatímco pákistánští politici hlásají zotavení ekonomiky z pokraje státního bankrotu před třemi lety, občané tvrdí, že zlepšení se nepromítá do lepších ekonomických možností. "Říkají, že naše země směřuje k prosperitě, ale my to nevidíme," řekl Salím.

Problémem pro pákistánskou ekonomiku bylo vždy nalezení hnacích sil pro růst HDP a podle AFP tato výzva stále přetrvává. Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc snížil svou prognózu růstu pákistánské ekonomiky na rok 2026 kvůli válce na Blízkém východě o 0,8 procentního bodu na 3,6 procenta. Země navíc zůstává silně zadlužená.

"Tento režim je u moci asi tři roky a kromě stabilizace nemá co nabídnout," uvedl AFP pákistánský ekonomický úředník, který si přál zůstat v anonymitě. "Po třech letech se všichni ptají: Odkud se ten růst vezme?" dodává.

Textilní odvětví – pilíř národního exportu – pocítí dopady přetrvávajícího energetického šoku jako první, doplnil úředník. Střední a malé podniky, jako je Nadímův obchod, budou pravděpodobně následovat. "Poslední rok platím ze svého, jak dlouho to asi ještě vydržím?" ptá se sám sebe Nadím.

Kromě obchodů představuje válka velké problémy také pro domácnosti. Ačkoliv si země vyrábí většinu hnojiv sama, tudíž je chráněna před jejich nedostatkem způsobeným uzavřením Hormuzského průlivu, je jejich výroba závislá na dodávkách zemního plynu. Vláda zatím dodávky této suroviny neomezila, ale rostoucí náklady na dovoz plynu se projeví na cenách potravin.

"Potravinová bezpečnost je velkým problémem, protože když není plyn, nebudou ani hnojiva," řekl ekonomický úředník. Analytik Husajn byl ohledně udržení cen hnojiv optimističtější, ale uvedl, že ceny potravin přesto vzrostou kvůli vyšším cenám za dopravu.

Muhammad Ahsan, majitel klenotnického stánku, tvrdí, že současná krize ho přivedla na pokraj zoufalství. "Pokud to bude trvat další dva nebo čtyři měsíce, náš celý podnik skončí," řekl. "Žijeme z ruky do úst. To, co vyděláme, ten samý den utratíme," dodává.

Ahsan chválí pákistánskou vládu za to, že převzala vůdčí roli ve snaze zprostředkovat ukončení války v regionu, ale očekával by od ní větší důraz na řešení vnitřních ekonomických problémů země. "Dobře, bezpochyby posouváte zemi vpřed na poli diplomacie, ale lidé se dusí a umírají," vzkazuje vládě.