V době prudkého růstu cen ropy a plynu od únorového útoku USA a Izraele na Írán dalo Norsko ropným a plynárenským společnostem souhlas k průzkumu v 70 nových lokalitách v Severním, Barentsově a Norském moři. Oznámilo to v úterý norské ministerstvo energetiky.

Norská vláda vedená Dělnickou stranou je kritizována za schválení plánů na opětovné otevření tří ložisek zemního plynu v Severním moři. Rozhodnutí jde proti doporučení Norské agentury pro životní prostředí a rozzuřilo tamní levicové strany, informoval deník The Guardian.

„Žijeme v neklidné době,“ uvedl premiér Jonas Gahr Støre při oznamování tohoto rozhodnutí, které podle něj „vytvoří velkou hodnotu pro společnost, položí základy pro dobrá pracovní místa po celé zemi, zajistí náš společný blahobyt a přispěje k energetické bezpečnosti a stabilitě Evropy“.

Plynová pole Albuskjell, Vest Ekofisk a Tommeliten Gamma v Severním moři byla uzavřena v roce 1998. Vláda očekává investici 19 miliard norských korun (přes 42,5 miliardy korun) na jejich znovuspuštění do konce roku 2028, přičemž těžba by měla pokračovat až do roku 2048, uvedlo ministerstvo.

Plyn bude plynovodem dodáván do Německa, zatímco lehká ropa poputuje do Spojeného království.