Radnice už připravila projekt, který si podle propočtů vyžádá investici 150 milionů korun. Část nákladů by měla pokrýt dotace, bez které se stavba podle Mikmeka neobejde. Projekt počítá s vybudováním horní a dolní nádrže, každá z nich má mít objem 28.000 metrů krychlových. Do horní nádrže by byla čerpána voda v době, kdy budou elektřinu produkovat místní fotovoltaické elektrárny a systém bude vykazovat přebytky produkce. Obec chce využívat i noční elektrický proud, u kterého je nižší cena. Do obou nádrží obec plánuje napustit vodu z potoka a místních zdrojů. "Doplňoval by se pouze odpar vody," podotkl Mikmek.

Obec už má bezpečnostní studii projektu i finanční propočty návratnosti investice. Odborníci vypočítali, že pokud by dotace pokryla 70 procent nákladů, tak by se návratnost investice do stavby přečerpávací elektrárny pohybovala kolem 20 let, poté by provoz byl ziskový. Při podílu dotace 35 procent by návratnost činila 40 až 50 let. Životnost přečerpávací elektrárny se přitom pohybuje kolem 80 let. "Teď bude nejzásadnější úkol přesvědčit zastupitele, že to dává smysl. Pomáhá nám s tím společnost Sigma ze sousedního Lutína, protože by to mohl být pilotní projekt pro další menší přečerpávací elektrárny v České republice," řekl Mikmek.

Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu naopak vyrábějí. Přečerpávací elektrárny hrají stále důležitější roli při vykrývání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů energie.

Spodní nádrž přečerpávací vodní elektrárny ve Slatinicích by podle starosty zároveň sloužila i jako protipovodňová prevence. Její součástí má být 13 metrů vysoká hráz v rokli, kterou protéká potok. Mikmek upozornil, že zhruba jednou za 12 let při silné průtrži mračen zaplaví část Slatinic voda přitékající roklí z okolních svahů. Hráz by tomu měla zabránit.